TASTEGGIANDO

Renesanční a barokní hudba pro virtuosní varhany a loutny

Tasteggiando

Tastare, tasteggiare v italštině znamená "ohmatat, sáhnout si", v tomto případě na klávesy či pražce, které samy se nazývají tasti. V přeneseném významu pak ten, kdo tasteggia, prozkoumává či vyšetřuje. Skladby nazývané tasteggiata, nejen že jsou nejčastěji určené pro klávesové či drnkací nástroje, ale též jsou jakýmisy hudebními průzkumníky - prozkoumávají jak naladěnost nástroje a tóninu či modus, tak také náladu hráčů i posluchačů, možnosti nástrojů i schopnosti hráčů, navíc bývají často improvizačního charakteru. Všechny tyto aspekty jsou charakteristické pro koncertní program Tasteggiando.

O skladbách pro dvě a tři loutny Kap. XXXIII.
"Mezi následujícícmi sólovými kompozicemi se najdou i takové, jež lze hrát na Loutnu s Varhanami hrajícími Basso Continuo, … což působí velmi vkusně a neobyčejně melodicky."
Alessandro Piccinini, 1623

Harmonické nástroje dvou skupin – klávesové a drnkací – představí v tomto koncertním programu sice zřídka hrané, přec však velmi rozmanité a kvalitní skladby vzniklé a provozované na apeninském poloostrově v 16. – 18. století. V nich se varhany a loutny představí jako oba nástroje melodické, oba harmonické, sólo s doprovodem, v dialogu, v echu, jako napodobující zpěv ptáků nebo bitevní vřavu …. Zárukou kvality těchto skladeb jsou jména jejich autorů - virtuosů, skladatelů a kapelníků jako Vincenzo Galilei, Alessandro Piccinini, Girolamo Frescobaldi, Stefano Landi, Giovanni Girolamo Kapsperger, Francesco Corbetta, Johann Caspar Kerrl, Gregorio Strozzi či Bernardo Pasquini.

Z programu

Bernardo Monzino - Contrappunto di B. M. (1584)

Jean Baptiste Besard (cca 1570- cca 1620), Vincenzo Bernia (činný kolem 1600)
Branles de village, Gallus et Gallina (1617)

Giovanni Girolamo Kapsperger (cca 1580 – 1651), Anonym
Canario, il Cucho (1640, 1620)

Giovanni Paolo Foscarini (? – cca 1650) - Tasteggiata soave (1640)

Giovanni Paolo Foscarini, Anonym - Ciaccone varie (c1640)

Girolamo Frescobaldi (1583 – 1643) - Aria detta Balletto (1637)

Donino Garsi (? - 1630), Girolamo Frescobaldi
Capriccio sopra la Battaglia e la Girometta (c1620, 1635)

Girolamo Frescobaldi - Toccata per Liuto (1628)

Alessandro Piccinini (1566 – cca 1638) - Aria di Saravanda in varie partite (1623)

Girolamo Frescobaldi - Toccata sesta (1637)

Pietro Paolo Melli (1579 – po 1625)
Balletto detto L’Ardito Gratioso - Intrada, Balletto, Corrente. (1616)

Giovanni Priuli (1575–1626) - Canzona a 2. (c1620)

Francesco Corbetta (cca1615 — 1681) - Sinfonia a 2. (1643)

Giovanni Ambrosio Colonna (? – po 1627) - Folia (1637)

Johann Caspar Kerll (1627 – 1693) - Toccata (1686)

Gregorio Strozzi (cca 1615 — cca 1693) - Sonata di Basso solo. Per Cimbalo, e Leuto. (1683)

Giovanni Zamboni (cca 1664 – cca 1721) - Preludio (1718)

Bernardo Pasquini (1637 – 1710)
Arpeggio - Adagio - Suonata a Due IX (c1708)

Účinkují

Jiřina Marešová
varhany, varhanní regál, cembalo, klavicimbál
Miloslav Študent
renesanční loutna, arciloutna, barokní kytara, galizona